Každý z lidí si vydělává peníze, aby je následně mohl za něco utrácet. A lidé si peníze vydělávat nejen chtějí, ale i přímo musí, protože se za ně kupuje nejen to, po čem lidé toliko touží, ale i to, bez čeho nemohou dokonce vůbec existovat.

Každý tedy musí peníze mít, a to v takovém množství, aby si zajistil aspoň to, co skutečně potřebuje. Nikdo by neměl mít míň, protože čím méně je peněz, tím více bývá problémů. A často i naopak.

Ale co když si přesto někdo nevydělává dost? Co když by někdo potřeboval víc, než kolik si může dovolit? A co když jsou pak ohroženy už i existenční jistoty podobného člověka?

Když už je peněz skutečně příliš málo, není nelogické poohlížení se po půjčkách. I díky těm si může leckterý člověk polepšit v těžkých obdobích, i díky těm se dají překonat dočasně trvající těžkosti. Ale je samozřejmé, že má-li půjčka pomoci, musí se ji podařit získat. A to za dost ideálních a výhodných podmínek.

Jenže to se v mnoha případech neděje. Kolikrát jenom lidé usilují o půjčky, jež nedokážou vzhledem ke svým nedostatkům získat! A kolikrát hrozí, že si vezmou něco, co pak nebude v jejich silách splácet! A tak lze těm, kdo o půjčce uvažují, jedině doporučit, aby nad hypoteticky atraktivními nabídkami přemýšleli. A neustali s tím, dokud nenajdou a nezískají to nejlepší, co získat mohou. A co že to je? Velice často nebankovní hypotéky. Tedy půjčky od nebankovního sektoru, které se nabízejí relativně výhodně i těm, jež jako nezajímavé vyprovodili třeba i ze všech bank, a které také nejsou nijak přehnaně drahé. Platí přece velice často, že i ti nejchudší lidé mají aspoň nějakou tu nemovitost. A právě použitím takové nemovitosti jako zástavy a záruky splácení se dá zajistit, že se taková nebankovní hypotéka bez problémů získá. A kdo by tak někde v bance do omrzení předkládal potvrzení o svých příjmech a nechával si nahlížet do registrů dlužníků, když to jde u nebankovních hypoték daleko jednodušeji?